Tetín…

Do prvního jarního dne je ještě daleko a naše depresivní nálady začínaly být přímo úměrné počtu rán, kdy jsme museli škrábat auto, takže si umíte představit, jak bezbřehé bylo naše nadšení, když jsme se v sobotu probudili do teplého, slunečného a ryze jarního rána. Rychlé kafe, sbalit fidlátka, popadnout baťůžky a hurá do světa.

img_2642

Sic na nás padla jakási jarní únava – ano, odteď budeme zase všechno svádět na jaro – nechtělo se nám putovat moc daleko, a tak po malém Honzově dumání bylo rozhodnuto – jedeme na Tetín. Do Tetína. Do Tetína na Tetín. 🙂

img_2673

Cestou necestou, kolem čarodějnické věže (fakt!),

img_2648

podél Berounky, skrze Srbsko pod Karlštejnem, až do Tetína, malinkaté vesničky kousek před Berounem. Rozlohou nepatrná, leč pro českou historii velmi významná vesnice se honosí prastarými pozůstatky hradu Tetín, tedy sídla jedné z Krokových dcer – Tety, kupodivu (a davy nevěřícně zalapaly po dechu, hehe…).

Pro případ, že byste teď snad čekali fotky tajuplných a krásně zachovalých zřícenin, rovnou vám zkazím iluze. Hrad zde stát mohl a nemusel, a trosky na vrcholku kopce sice jsou, ale kdo v nich bydlel, či nebydlel je záhadou – podotýkám že ne jedinou záhadou – tohoto hezkého výletního místa.

_mg_5336

My ale moc rádi věříme všem legendám a pověstem, a tak pokud se obecně věří tomu, že tady Teta žila, těší nás to pomyšlení a jdeme to prozkoumat.

 

Nacházíme pozůstatky zdí, tudíž jsme ochotni přijmout myšlenku na skutečný hrad. Jinak se sluníme, fotíme a nasáváme atmosféru a především sluneční paprsky, na které mám dost času, protože Honza vydrží blbnout s foťákem déle než se zdá normální. 🙂 Takže já nasávám teplíčko a čerstvý vzduch,

Honsa fotí, pán vedle nás kreslí panoramata a jeho slečna tajně pokuřuje za ohybem kopce, aby ji její milý neviděl, což bylo komické, ale takové krásně „ze života“.

_mg_5310

Výhled i počasí byly stejně fantastické, a tak se nám vůbec nechtělo zpátky. Jali jsme se tedy prohlížet okolní kostelíčky a kapličky, kde – pozor, přijde další „podložená“ pověst – byla údajně zabita sv. Ludmila.

_mg_5291

Protože se asi ve vsi nemohli dohodnout, ve kterém ze tří kostelů se tato tragédie udála, připisují si zásluhy tak nějak všechny.

Tudíž jsme je pochopitelně všechny tři obešli, na pidi starodávném hřbitůvku pozvedali pár převrácených váz s kytkami

– i Kája Mařík je zde pochován –

_mg_5388

a zasmáli se nad tím, jak tady mají všichni místní postavené ploty z krásných kamenů.

_mg_5331

Bodejť by tady nějaký starý hrad zbyl, když si z něj všichni staví zahradní opevnění. Na druhou stranu, kdyby tady žila moje maminka, nikdo by nikdy o žádném hradu ani neslyšel… hehe. 🙂

No a k polednímu byl nejvyšší čas jíst, a protože je Honsa bystrozraký, všimnul si malé A4 cedulky přišpendlené na sloupu, že vzhledem ke krásnému počasí otevřela dnes místní hospůdka už v poledne. JUCH!

Nacpali jsme se řízkem, karbanátkem a brkaší a spláchli je pivínkem. Tedy já ano, Honza, dámy a pánové, začal šoférovat, takže Terka teď může na výletech popíjet a v autě šířit moudra o správné jízdě, zatímco se Honsa musí soustředit a abstinovat. Hohohoooooo. Nutno podotknout, že to, chudák, neměl cestou vůbec lehké, s hezkým počasím totiž vyrazili do ulic asi úplně všichni cyklisti světa, i ti, co po zbytek roku sedí doma. Ach!

_mg_5433

Nicméně po vydatném obědě se nám ještě pořád chtělo trošku zkoumat okolí a místní krásy, a tak jsme seběhli k místním Tetínským vodopádům pod zříceninou.

_mg_5428

Ehm… jako… nevím kolik sněhu by muselo kde tát, abychom poznali, že vodopád je TEN vodopád, ale dobře no, něco tady teče… Vzápětí se z hory… Z HORY!!!!… vynořil horník a vytáhl za sebou po kolejích vozík s hlínou, aby ho vysypal a nevrle se rozhlédl kolem sebe po lese…

img_2695

No to bylo něco pro mě! Pokud jste viděli film Hory mají oči, chápete mě. Pokud jste ho neviděli, máte jednak dobrý vkus na filmy a taky byste měli vědět, že horníci kutající v osamělých dolech jsou zmutovaní a žerou lidi. Tudíž jsem popoháněla Honzu zpátky se slovy: „Dělej, běž, jinak tebe zabijou a mě si tady nechají, abych jim plodila odporné zmutované děti, aby nevymřeli, tak šup šup, to nechceme, dělej, běž!“

A ano, ještě pořád si myslím, že jsem spíš roztomile potrhlá, než úplný magor, a dokud si to myslí i Honza, je to asi v pořádku. Vzhledem k jeho pobavenému smíchu soudím, že je na mou bujnou fantasii už zvyklý a máloco ho překvapí. 🙂 🙂

Jaro je tu, přátelé! 🙂 S potěšením se dělíme o svědectví z lesa, kde poletují žluťásci a kvetou sněženky! Nadšení jsme asi o chlup víc, než zahanbená maminka, jejíž dítko nadšeně ukazovalo na strom a vřeštělo na celé polesí: „Mamííí, dííveeeeej, tady rostou HNIDY!!“ Matka rudá smíchy i hanbou tahá dítě za ruku pryč od lidí a hustí do něj: „To nejsou hnidy, panebože, to jsou jehnědy, rozumíš, JEHNĚDY!!!“ Celý výjev provází soundtrack v podobě hýkavého smíchu pyšného otce, který má co dělat, aby se neskácel smíchy k zemi. Jaro, přátelé, to dělá to jaro!!

img_2679

Tak ahoj a sluňte se taky! 🙂

TETÍN…

There’s still quite a long way to the first day of Spring and our depressive moods started to be directly proportional to the number of mornings when we had to sratch a windscreen so you can imagine how endless was our joy when we woke up on Saturday to a warm, sunny and truly spring morning. Quick coffee, pack our things, grab a backpack and we went to the world.
img_2642
Cause we had a spring fever – and yes, we will blame everything on spring now – we didn’t want to go too far so after a quick thinking John decided we will go to Tetín. On Tetín. To Tetín on Tetín.
img_2673
All the way around the real witches tower (not kidding!),
img_2648
along the Berounka river, thru Srbsko under the Karlštejn, all the way to Tetín, a tiny village near Beroun. Small by its size but very important for Czech history, in this village you can find an ancient remains of Tetín castle, the residence of the Krok’s daughters – Teta, surprisingly (and crowds gasped in disbelief, hehe…).
In case you would expect photos of mysterious and well preserved ruins, I have to ruin your illusions right now. The castle might or might not stand here, and there are maybe some ruins on the top of the hill but who lived or didn’t live in the castle is a mystery – not the only mystery – of this beautiful place.
_mg_5336
But we love to believe in all legends and rumors so if people in general believe that Teta used to live here, we are glad and we are going to explore it.
We found the rest of old walls, so we are willing to accept the idea of the real castle. We sunbathed a little, taking pictures and enjoying the atmosphere and especially sunlight which I have a tons of time for because John is able to fooling around with a camera much longer than seems to be normal. So I’m ejoying warmth and fresh air,
John is taking pictures, the guy next to us is drawing and his girlfriend is smoking secretly behind the hill, so her man can’t see her, which was funny but so nicely „from a real life“.
_mg_5310
The view and the weather were equally fantastic so we didn’t want to go back. So we started to explore local churches and chapels where – caution! next legend is comming! – was supposedly killed St. Ludmila.
_mg_5291
Because they probably couldn’t agreed in the village which of three churches is the right place of this tragedy, they kind of say that all of them are the one.
So of course we saw all of them, pick up some fallen vases with flowers on a small ancient cemetery,
and we laughed over the fact that everybody has a fence bulit out of beautiful stones.
_mg_5331
No wonder there’s no castle anymore, when all people are building a garden flankers. On the other hand, if my mom lived here, there would be no such a thing as a rest of a wall or anything… hehe.
Well and around noon we were pretty hungry and because John is hawk-eyed, he noticed a sign on the column saying that since is so lovely weather, the local pub is open today. Hooray!
We stuffed ourselves with a schnitzel, burger, smashed potatoes and glass of beer. Well, I had a beer, John – ladies and gentleman – started to drive so Teri can drink on trips now and speak wisely about driving in the car while John is driving and I’m driving him crazy, hehehe. I have to say that poor John didn’t pick a good time for starting with driving. With a nice weather all cyclists hit the roads and it’s never good for a driver. Uf!
_mg_5433
Anyway, after a great lunch we decided to explore the village just a little bit more so we ran down to the local waterfalls under the ruins.
_mg_5428
Ehm… just… I don’t know, how much snow would have to melt for us to notice that the waterfall is THE waterfall, but OK, something is flowing here… Then, out of the mountain…. A MOUNTAIN!!!!… came out the miner and pulled out a cart with some mud to pour it out and he grumpily looked around the forest…
img_2695
That was something for me! If you’ve ever seen The Hills Have Eyes movie, you understand me. If you haven’t, you have at first very good taste in movies and at second you should know that miners working in lonely mines are mutated and they eat people. So I was pushing John back with words: „Go, faster, or they will kill you and they will keep me to breed ugly mutated kids for them so they won’t die out, faster, faste, come on, we don’t want that, go, run!“
And yes, I still think I’m cute loony rather than crazy idiot and since John thinks it too, I guess everything’s fine. Due to his laughing all the way back I believe he’s kind of used to my mad imagination and I can’t really surprise him too much.
Spring is here, my friends! With pleasure we are sharing our testimony from the forest, where yellow butterflies are flying and snowdrops are everywhere!
img_2679
Bye and enjoy the sun! 🙂

Napsat komentář